
Karel Absolon (16.6.1877 Boskovice - 6.10.1960 Brno)
byl moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.
Archeolog, geograf, speleolog a vášnivý badatel Karel Absolon se narodil v Boskovicích. Byl vnukem speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který jako jeden z prvních začal v druhé polovině 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu. K průzkumům propasti Macocha s sebou v roce 1888 poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával.
Absolon se už od konce 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a jeskynního hmyzu, po studiích na Karlově univerzitě v Praze v roce 1908 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně jako kustod zoologických sbírek. Probádal a zdokumentoval většinu jeskyní severní části Moravského krasu a Rudické propadání, v mnoha známých jeskyních se mu podařilo proniknout do nových rozsáhlých prostor. Významné bylo i Absolonovo působení ve Francii, Anglii či v Dinárském krasu na Balkáně, v Bosně a Hercegovině.
Absolon sice při práci v podzemí používal mnohem drsnější metody než jeho dědeček – když objevil Punkevní jeskyně, nepřístupné sifony odstřeloval dynamitem, sediment vytěžil a odstranil, a prorazil odvodňovací štoly na ponorné řece Punkvě – ale současní odborníci z Moravského zemského muzea na rovinu říkají, že bez Absolona bychom dnes do Macochy nejezdili na lodičkách, o lovcích mamutů bychom věděli jen to, co psal Štorch, a spousta vzácných uměleckých předmětů z nejstarších dějin lidstva by zůstala navždy skrytá v zemi.
Za první republiky zaměřil Absolon pozornost na období paleolitu a prozkoumával sídliště lovců sobů a koní v jeskyni Pekárně a sídliště lovců mamutů v okolí Dolních Věstonic. Tam v roce 1925 jeho tým objevil Věstonickou venuši. Díky Absolonovi, který své výzkumy popularizoval přednáškami a bohatě ilustrovanými články, se soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.
Pro Výstavu soudobé kultury v Československu na Výstavišti v Brně v roce 1928 Karel Absolon s týmem kolegů připravil speciální pavilon Člověk a jeho rod, po válce pak stál u zrodu pavilonu Anthropos, unikátního brněnského muzea, které dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a Evropy.
Hrob Karla Absolona najdete na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně, symbolicky s náhrobkem v podobě malé jeskyně.

Karel Absolon zřídil v Dolních Věstonicích "mobilní laboratoř", v níž byla prováděna předběžná konzervace nálezů. Na fotografii před laboratoří (3. 10. 1933) zleva: zakladatel alpské glaciologie A. Penck, K. Absolon a technik E. Dania. Archiv Ústavu Anthropos MZM.

Henri Bégouën a Karel Absolon se stýkali po velmi dlouhou dobu. Oba badatelé na fotografii v pracovně H. Bégouëna v roce 1934. Archiv Ústavu Anthropos MZM.

Henri Bégouën (1863–1956), objevitel paleolitických maleb v jeskyních Tuc d'Audobert a Trois Fréres s Karlem Absolonem a Valerií Absolonovou v Tuc d'Audobert v roce 1925. Archiv Ústavu Anthropos MZM.

Karel Absolon (v pozadí) a H. Bégouën ve své pracovně v roce 1934. Archiv Ústavu Anthropos MZM.