Karel Absolon (16.6.1877 Boskovice - 6.10.1960 Brno)

byl moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Archeolog, geograf, speleolog a vášnivý badatel Karel Absolon se narodil v Boskovicích. Byl vnukem speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který jako jeden z prvních začal v druhé polovině 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu. K průzkumům propasti Macocha s sebou v roce 1888 poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával.

Absolon se už od konce 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a jeskynního hmyzu, po studiích na Karlově univerzitě v Praze v roce 1908 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně jako kustod zoologických sbírek. Probádal a zdokumentoval většinu jeskyní severní části Moravského krasu a Rudické propadání, v mnoha známých jeskyních se mu podařilo proniknout do nových rozsáhlých prostor. Významné bylo i Absolonovo působení ve Francii, Anglii či v Dinárském krasu na Balkáně, v Bosně a Hercegovině.

Absolon sice při práci v podzemí používal mnohem drsnější metody než jeho dědeček – když objevil Punkevní jeskyně, nepřístupné sifony odstřeloval dynamitem, sediment vytěžil a odstranil, a prorazil odvodňovací štoly na ponorné řece Punkvě – ale současní odborníci z Moravského zemského muzea na rovinu říkají, že bez Absolona bychom dnes do Macochy nejezdili na lodičkách, o lovcích mamutů bychom věděli jen to, co psal Štorch, a spousta vzácných uměleckých předmětů z nejstarších dějin lidstva by zůstala navždy skrytá v zemi.

Za první republiky zaměřil Absolon pozornost na období paleolitu a prozkoumával sídliště lovců sobů a koní v jeskyni Pekárně a sídliště lovců mamutů v okolí Dolních Věstonic. Tam v roce 1925 jeho tým objevil Věstonickou venuši. Díky Absolonovi, který své výzkumy popularizoval přednáškami a bohatě ilustrovanými články, se soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.

Pro Výstavu soudobé kultury v Československu na Výstavišti v Brně v roce 1928 Karel Absolon s týmem kolegů připravil speciální pavilon Člověk a jeho rod, po válce pak stál u zrodu pavilonu Anthropos, unikátního brněnského muzea, které dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a Evropy.

Hrob Karla Absolona najdete na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně, symbolicky s náhrobkem v podobě malé jeskyně.