Karel Absolon (16.6.1877 Boskovice - 6.10.1960 Brno)

byl moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Archeolog, geograf, speleolog a vášnivý badatel Karel Absolon se narodil v Boskovicích. Byl vnukem speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který jako jeden z prvních začal v druhé polovině 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu. K průzkumům propasti Macocha s sebou v roce 1888 poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával.

Absolon se už od konce 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a jeskynního hmyzu, po studiích na Karlově univerzitě v Praze v roce 1908 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně jako kustod zoologických sbírek. Probádal a zdokumentoval většinu jeskyní severní části Moravského krasu a Rudické propadání, v mnoha známých jeskyních se mu podařilo proniknout do nových rozsáhlých prostor. Významné bylo i Absolonovo působení ve Francii, Anglii či v Dinárském krasu na Balkáně, v Bosně a Hercegovině.

Absolon sice při práci v podzemí používal mnohem drsnější metody než jeho dědeček – když objevil Punkevní jeskyně, nepřístupné sifony odstřeloval dynamitem, sediment vytěžil a odstranil, a prorazil odvodňovací štoly na ponorné řece Punkvě – ale současní odborníci z Moravského zemského muzea na rovinu říkají, že bez Absolona bychom dnes do Macochy nejezdili na lodičkách, o lovcích mamutů bychom věděli jen to, co psal Štorch, a spousta vzácných uměleckých předmětů z nejstarších dějin lidstva by zůstala navždy skrytá v zemi.

Za první republiky zaměřil Absolon pozornost na období paleolitu a prozkoumával sídliště lovců sobů a koní v jeskyni Pekárně a sídliště lovců mamutů v okolí Dolních Věstonic. Tam v roce 1925 jeho tým objevil Věstonickou venuši. Díky Absolonovi, který své výzkumy popularizoval přednáškami a bohatě ilustrovanými články, se soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.

Pro Výstavu soudobé kultury v Československu na Výstavišti v Brně v roce 1928 Karel Absolon s týmem kolegů připravil speciální pavilon Člověk a jeho rod, po válce pak stál u zrodu pavilonu Anthropos, unikátního brněnského muzea, které dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a Evropy.

Hrob Karla Absolona najdete na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně, symbolicky s náhrobkem v podobě malé jeskyně.

Karel Absolon zřídil v Dolních Věstonicích "mobilní laboratoř", v níž byla prováděna předběžná konzervace nálezů. Na fotografii před laboratoří (3. 10. 1933) zleva: zakladatel alpské glaciologie A. Penck, K. Absolon a technik E. Dania. Archiv Ústavu Anthropos MZM. 

Henri Bégouën a Karel Absolon se stýkali po velmi dlouhou dobu. Oba badatelé na fotografii v pracovně H. Bégouëna v roce 1934. Archiv Ústavu Anthropos MZM.


Henri Bégouën (1863–1956), objevitel paleolitických maleb v jeskyních Tuc d'Audobert a Trois Fréres s Karlem Absolonem a Valerií Absolonovou v Tuc d'Audobert v roce 1925. Archiv Ústavu Anthropos MZM. 

Karel Absolon (v pozadí) a H. Bégouën ve své pracovně v roce 1934. Archiv Ústavu Anthropos MZM.


Publikace Karla Absolona

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

Pokročilá nastavení

Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.